.

.

21. 10. 2016

Martin přijíždí na bílém koni

Milé děti a milí rodiče,
 V pátek 11.listopadu 2016 připravuje mateřská škola 1.ročník Martinské jízdy se zámeckým překvapením. Děti a rodiče se sejdou v 17:OO hodin na zahradě MŠ, kde si prohlédnou vlastnoručně vydlabané svítící dýně a počkají s Podzimníčkem na příjezd rytíře Martina. Společně pak půjdou do zámku, kde je bude čekat zámecké překvapení. Na cestu si přinesou lucerničky, lampióny, či jiná světýlka na svícení. Děti mohou přijít převlečení  za rytíře z Martinovi rytířské družiny, podzimní či zimní víly   nebo skřítky podzimníčky. Po rozloučení s rytířem Martinem bude následovat malá diskotéka v zámeckém parku. Pro děti bude zajištěn čaj, pro dospěláky něco na zahřátí od pí. Svobodové a pro všechny svatomartinské rohlíčky a perníčky od našich ochotných rodičů.

  • Pozorování na procházce: „Co všechno musí udělat Podzimníček na podzim?“ Seznámení dětí se znaky podzimu – počasí, jak se oblékáme,   co se děje na zahrádce - na poli – u rybníka, padá listí ze stromů, barvy podzimu.
  • „Martin přijede na bílé koni“. Seznámení  lidovými tradicemi spojenými se změnami ročních období, s koncem podzimu s příchodem zimy.
  • Seznámení s legendou o sv.Martinovi.
  • Poučení z příběhu: "Martin uměl pomáhat".
  • Hry s podkovou: "Komu přeješ štěstí?"
  • Seznámení s lidovými pranostikami.
  • Vysvětlení pojmu Martinské hody: Na podzim je po sklizni  všeho dostatek, typickým pokrmem jsou vykrmené martinské husy, martinské koláče..
  • Seznámení a nácvik básně skřítka Podzimníčka:
  • Logopedická cvičení - hry se zvuky:  Příchod zimy – fouká, hvízdá, koník dupe, prší.
  • Logopedické hádanky:  snažit se o nápodoba správné výslovnosti.
  • Cvičení s koníčky v překážkové dráze.
  • Jóga: Slunce, déšť, čáp, strom, žába, myška, had, loď.
  • Relaxace- odpočinek: Poslech relaxační hudby.
  • Výtvarné podzimní hrátky s Podzimníčkem: 
  • Malování husí rodiny:
  • Pracovní činnosti: martin na bílém koni.
  • Nalepování listů.
  • Dlabání dýní: veselý a smutný oblyčej.
  • Modelování, pečení: Pečeme  martinské rohlíčky(zahnuté do podkovy).
  • Vyprávění  příběhu o sv. Martinovi.Jakub, Eva a svatý Martin
  • Seznámení a nácvik písní pro Martina.
  • Příprava Martinské diskotéky: seznámení dětí s tanečky zařazenými do programu.Hvězda
  • Společná setkávání s dětmi  z jiných tříd mš, příprava programu na Martinskou slavnost.
  • Pohádka o skřítku Podzimníčku a jiné podzimní pohádky.
  • Opakujeme písničky, poslech písničky Podzimní skřítci.
  • Procvičení pojmů-malý, vetší, největší.
  • Malování dýní pomocí krčeného papíru- dokreslení oblyčeje.
  • Housenka z listí-sbíráme podzimní listy na procházce, navlékání na provázek.
  • Dechové cvičení - jak fouká vítr-pomocí papírového kapesníčku.
  • Podzimní list - práce s tuší a pěnou na holení.
  • Cvičení zvířátek - poskoky, podlézání,chůze po zúžené ploše, běh a chůze po špičkách, plazení.
  • DVD pohádka Pan Dubínek, Broučci.
Jakub, Eva a svatý Martin
Eva a Jakub jsou kamarádi. Děti jako vy. Ale mají oči, které možná vidí víc…
„Přijdeš k nám v neděli?“ ptá se Eva Jakuba. „Dám ti ochutnat martinský rohlík! Každý rok ho s mámou pečeme.“
„Martinský? Takový rohlík neznám…“ 
„No, ten se peče k svátku svatého Martina. A taky se jí husa a pije se víno. Teda dospělí.“ 
„O svatém Martinovi vím, že přijíždí na bílém koni,“ zamýšlí se Jakub. „To jako, že začíná sněžit.“
„A že jede na koni, dělá se velký rohlík ve tvaru podkovy,  plněný mákem. To je dobrota!“ olizuje se Eva. 
„Taky se říká: sníh se valí velkou mocí, svatý Martin jezdí v noci. Nebo:  Na svatého Martina dobrá bývá peřina,“ usmívá se Evina maminka. 
„Kdo to vlastně byl, ten svatý Martin?“ ptá se Jakub.
„Římský voják,“ vysvětluje Evin tatínek. „V jedné mrazivé noci jel na koni na hlídku a rozdělil se s žebrákem o svůj plášť.“
„Jak?“
„Rozetnul plášť mečem a dal tomu chudákovi půlku. Tak se stal ochráncem chudých. A taky patronem koní.“ 
„Martinský svátek byl u nás vždycky hodně důležitý,“ doplňuje Evina maminka. „Děti čekaly na sníh, hospodyně pekly, konaly se trhy a poutě, i slavnost nového vína. A čeledínům a děvečkám na statku končila smlouva – buď zůstali, nebo hledali práci u jiného hospodáře.“
„A proč se jedly husy?“ 
„Svatý Martin byl moc skromný člověk, nerad se nad jiné vyvyšoval. Když ho chtěli zvolit biskupem, schoval se do husího chlívku. Jenže husy začaly kejhat…“
„A prozradily ho!“ uhodl Jakub. „Takže se biskupem stal?“
„Ano. A na památku toho příběhu se husy pečou.“
„Za trest!“ směje se Eva. „Ale že je taková husa dobrá!“ 

Lidové pranostiky.
Martin přijíždí na bílém koni.
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.  
Sníh se valí velkou mocí, svatý Martin jezdí v noci.
Na svatého Martinka, dobrá bude peřinka.
Na svatého Martina kouřívá se z komína, na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Přišel k nám bílý kuň, zalehl nám celý dvůr.

Logopedické hádanky.
Nina snědla Týně, cukety  a………………(dýně)
Ukuchtily kuchtičky, tuze dobré ………..(buchtičky)¨
Já šikovný hošík, našel jsem kaštanů…….(košík)
Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr. Co je to?(sníh)

Říkejte si Podzimníčkem
Země už je unavená, potřebuje peřinu.
Aby mohla odpočívat, musí počkat na zimu.

Zazpíváme Martinovi:
1.      Martin jede, Martin jede má bílého koníka
Koník cválá, Martin mává a k nám rychle pospíchá.
2.      Těšíme se na Martina jeho svátek slavíme,
Brzy už tu bude zima, to přece všichni víme.
3.      Podkovičky pěkně zvoní, na cestu se vydáme,
Na nebi se vločky honí a my zimu vítáme.
Už Martin na bílém koni
1.      Už Martin na bílém koni, už zase přijíždí k nám,Vesele podkůvky zvoní, jede k nám zas bílý pán.
Posílá ho svátý Petr, ať zimu ohlásí včas, ze skříně vytáhnem svetr, bude se nám hodit zas.
2.      Máme teď jediné přání, ať brzy napadá sníh,Ať na bobech a na saních, řádit můžem na kopcích.
Ať honem andílci v nebi roztrhají peřinu,Nechceme déle už čekat, těšíme se na zimu.
Martin jede
1.      Martin jede na koni, podkůvky mu zazvoní.Hop, hej, na koni, podkůvky mu zazvoní.
2.      Náhle vidí chudáka,  jak se choulí  naříká. Hop , hej chudáka,, jak se choulí ,naříká.
3.      Martin dobré srdce má, žebrákovi svůj plášť dá.Hop, hej srdce má, žebrákovi svůj plášť dá.
4.      Martin lidi miloval, mnoho dobra vykonal.Hop , hej miloval, mnoho dobra vykonal.
5.      Na svatého Martina, zima už nám začíná.Hop, hej, Martina, zima už nám začíná.
6.      Na svatého Martina, bude dobrá peřina.Hop, hej Martina, bude dobrá peřina.

Na cestu si upečeme Martinské rohlíčky(podkovy, roháče,zahýbánky)             
40dkg hladké mouky, 1 šlehačka, 1Hera
Zpracujeme těsto, které necháme 1-2 hodiny v lednici odpočívat. Poté rozdělíme na 4 díly, každý díl rozválíme na kruhovou placku, kterou rozkrojíme na půl a na půl až  vznikne celkem 16 trojúhelníkových dílků. Jednotlivé rohlíky plníme ořechy, tvarohem, mákem, marmeládou. Rolujeme od širšího konce k užšímu a mírně zahneme. Pečeme v troubě 150 -170C. Ještě teplé obalíme v moučkovém cukru.





16. 10. 2016

Chystáme se na výlov rybníka



·         Upevňování vztahů mezi dětmi-jsme kamarádi, umíme si spolu hrát, půjčujeme si hračky, umíme si pomáhat,neubližujeme se, umíme používat zdvořilostní slůvka.
·         Zdokonalování dětí v sebeobsluze-oblékání, skládání oblečení ,uklízení do přihrádek,nestříkáme vodou…
·         Seznámení dětí s prací rybářů před a při výlově rybníka, upevňování poznatků o životě kolem rybníka, živočichové, rostliny,chování člověka v přírodě.
·         Prohlížení knížek s přírodní tématikou-voda, rybník, ryby, příroda, rostliny.
·         Pomocí obrázků poznáváme živočichy žijící u rybníka, učíme se je je pojmenovat.
·         Grafomotorika-Malujeme vlnky na rybníce.
·         Malování obrázků-rybky žabky labutě, lekníny,kačeny-společné tvoření –malování ,vystřižení,nalepení do společného rybníka.
·         Seznámení s PH:Čáp ztratil čepičku“,“Rybičky,rybičky“,“Na zlobivou žábu“.
·         Cvičení s padákem - rybník-znázorňujeme klidnou i rozbouřenou hladinu rybníka, využití lodičky-loďka pluje po rybníce.
·         Rozpočitadlo – využití při určování rolí při hrách –Byla ryba u potoka, měla v hubě klíč, než tam přišla panímáma, byla ryba pryč.
·         Cvičení pomocí motiv.básní-žabka, rak, vodník,užovka, cvičení s říkadly-žába leze do bezu, žába skáče po blátě.
·         Seznámení s novým VV materiálem-klovatina a tuš-zapouštění tuší do klovatiny – rybička.
·         Lovení rybiček,počítání v oboru 1-10.
·         Chůze okolo rybníka-chůze po laně bosýma nohama,procvičení klenby nohy,skáčeme po kamenech,chůze po zúžené ploše.
·         Seznámení s písničkou Žába na suchu, hrajeme a zpíváme i známé a oblíbené písničky.
·         Posloucháme pohádku –E.Petiška – O nespokojené rybce.
·         Komunitní kruh - společné povídání zážitků z víkendu, povídáme si o výlovu rybníka -Víš,co je to výlov rybníka,kdo je to rybář? O co se rybář stará? Co vše potřebují k výlovu? Jak se jmenuje rybník, na kterém probíhá výlov?
·         Procvičení části ruky a prstů-dlaň se vlní a prsty napodobují pohyby rybky-v rybníce plavou rybičky, velký, malý, maličký.
·         Hry s barevnými pentličkami - chytáme pentličky - procvičení výskoku - pentlička od vodníka.
·         Vodník -malování klobouku, výběr a lepení pentliček a vlastní fotografie.
·         Seznámení s básničkou Žába.
·         Procvičování mluvidel-špulení rtů,nafukování tváře, procvičení písmenka Ž.
·         Při procházce využíváme okolí rybníka.Pozorujem přípravy na výlov, práci rybářů, živočichy na rybníce, sledujeme úbytek vody v rybníce.
·         Společná podzimní práce-hrabeme listí na zahradě, pomáháme si.
·         Zlatá rybičko, splň mi přání - samostatné vyjadřování dětí -co bych si přál od zlaté rybičky.

Motivační cvičení
Žabka-procvičení poskoků v podporu dřepmo
Každé ráno, celý rok, skáču svižně přes potok.
S žabkou si dám závody, snad nespadnu do vody.

Rak-lezení v podporu dřepmo vzad
Vyzkoušej to taky tak, lézt pozpátku jako rak.
Dva, tři kroky dozadu, zlepší ti hned náladu.

Vodník
Skočím šipku do rybníka, zahraju si na vodníka.
S úsměvem a v pohodě, zaplavu si ve vodě.

Logopedická říkanka
Žába žení žabáka, žabák ani nekváká.
Žádnou ženu nechtěl mít, chtěl v kaluži klidně žít.

Říkadla:
Žába skáče po blátě, koupíme jí na gatě, na jaké,na jaké, na zelené strakaté.
Žába leze do bezu, já tam zaní polezu. Kudy ona, tudy já, až ji chytím, bude má.
Rak leze z díry, vystrkuje kníry ,za ním leze hadice má červené střevíce…

7. 10. 2016

Jablíčkový týden


  • Vycházka do zahrad: pojmenování, pozorování ovocných stromů, pozorování práce zahradníka-češe ovoce.
  • Kolektivní práce - malování: Ovocné stromy,  pojmenování - kmen, koruna.
  • Prohlížení jablíček: zrakem - barva, stopka, „bubák", hmatem - tvar, velikost, čichem – vůně, sluchem - poklepáním u ucha posloucháme semínka v jádřinci, chutí,  podávání jablíček v  kruhu, kutálení v kruhu.
  • Popis obrázků: „Na zahradě“
  • Hádanky:  Ovoce a zelenina.
  • výstavka jablek – srovnání velikosti, barvy, tvaru.
  • Pojmenování ovoce se zavázanýma očima po hmatu, podle chuti.
  • Rytmizace říkadel: „Byla jedna babka“, „Foukej, foukej větříčku.
  • Nalepování hrušky - mozaika: „ Foukej, foukej, větříčku“.
  • Cvičení: Jdeme do sadu česat ovoce – chůze, běh, skok, lezení chůze v dřepu, koulení – Jablíčko se kutálelo,  sbírání jablek -  papírová jablíčka - s písničkami o jablíčkách
  • Procvičení výslovnosti  hlásky „Č“ s říkadlem: „Evička a Pepíček“.
  • Jóga: Slunce, déšť, strom – jabloň, vítr, trhání jablek, houpání,  míchání těsta.
  • Relaxace: „Jablíčko odpočívá v trávě“ – s písničkou Koulelo se koulelo, červené jablíčko…..
  • P.h.: „Na ježka“.Tiše děti, ježek spí, ať ho nikdo nevzbudí...
  • Kreslení  křídou v cukerném roztoku: “Voňavá jablíčka“.
  • Skládání papíru: doplnění obrázku o červíka.
  • Jablíčka jako tiskátka: "Beruška z otisku jablka".
  • Jablíčka v košíčku z modelíny.
  • Omalovánka:  „Jablíčko“– podle skutečné předlohy.
  • Vystřihování  ovoce a nalepování  na strom, pod strom, do trávy.
  • Počítání jablek – jablka na stromě, pod stromem a v trávě – více x méně, větší x menší.
  • Pracovní list s jablíčky: "Nakresli jedno jablko červené, jedno zelené, jedno žluté - nepřetahuj.
  • Grafická cvičení: Obkreslování jablka. 
  • Kreslení obrázku podle pokynů uč.: "Nakresli zem, z černé země venoste rovný kmen, korunu stromu, pět jablek na stromě, jedno jablko pod stromem, nad stromem slunce a hejno havranů - TO JE PODZIM".
  • Pohádka z youtube: Pat a Mat - jablko..
  • Pohádka: D.Šottnerová  „O posledním jablíčku“
  • Pohádka:  V. Sutějev  „Jablko“- Jak si zajíc, vrána a ježek rozdělili jablíčko. - vyvodíme pravidlo chování v MŠ - nepereme se o hračky a jídlo, dělíme se!
  • Krájení jablíčka a dělení mezi všechny děti ve třídě.
  • Krájení jablek a sušení – křížaly.
  • Pečení štrůdlu.
  • Příprava zdravé svačinky: „Chleba s úsměvem z jablíčka- srovnání chutí - zelené, červené jablko, hruška“.
  • Poznávání červené, zelené, žluté barvy: „Hledám, hledám, co mám znát, pojďte děti pomáhat. Do všech koutů zajdi, co je červené…. mi najdi."
  • Uklízíme zahradu mš: sběr ořechů, hrabání listí.
  •  Společné sázení stromů na školní zahradě.
  •  Námětová hra na zahradníky s barevnými míčky.
  • Opakování  tanečků: „Šel zahradník“, „Šla Nanynka do zelí“, „Měla babka“, „Cibulenka".
  • Neubližujeme si, půjčíme  hračku kamarádovi, uklízíme hračku na své místo.
  • Opakování písní a jablíčkách. 
Říkadlo ke cvičen:
Jablíčko se  kutálelo, vůbec ho to nebolelo.
Podívejte, jak se koulí nemá ani jednu bouli.
Kutálí se, kutálí,to jsme se mu nasmáli.“

Houpy hou, houpy hou, vítr houpá větvičkou.
Větvička se ohýbá, jablíčko se kolíbá.

Správná výslovnost č
Nesla si Evička jablíčka v košíčku,
potkala Pepíčka, měl novou čepičku.
Pepíčku, Pepíčku, půjč mi tu čepičku!
Půjčím ti, Evičko, až mi dáš jablíčko.


Písnička:
Pod naším okýnkem
Pod naším okýnkem rostou tam dvě růže, 
pod naším okýnkem roste tam štěp, 
jsou na něm jablíčka, trhá je Ančička, 
jsou dobrá jsou sladká, jsou jako med. 



Jablko
Učitelka v roli medvěda začíná vyprávění pohádky:
„Ahoj děti. Budu vám vyprávět pohádku o tom, jak se zvířátka v lese naučila dělit.“
Byl pozdní podzim. Ze stromů už dávno opadalo listí, jen na vrcholku plané jablůňky viselo jedno – jediné jablko. Touto podzimní chvílí běžel lesem Zajíc a uviděl jablko. – Jak ho získat? Jablko je  vysoko a nelze se k němu dotáhnout.
– Krá-krá! Zajíc vidí – na smrku sedí Vrána a směje se.
–Hej, Vráno! Křikl Zajíc. –Utrhni mi  to jablko!Vrána přelétla ze smrku na jabloň a utrhla jablko. Jenomže ho neudržela v zobáku a jablko upadlo na zem.
– Děkuji ti, Vráno! Řekl Zajíc, chtěl jablko zvednou, ale ono jako živé najednou zasyčelo a  dalo se na útěk.Co se děje??  Zajíc se nejdříve velice polekal, ale později pochopil: jablko upadlo přímo na Ježka, který  spal pod jabloní smotaný do klubíčka. Ježek v rozespalosti vyskočil, vzal nohy na ramena a   utíkal. Jablko se mu připíchlo na ostny.
– Stůj, stůj!  Křičí Zajíc. – Kampak neseš moje jablko? Ježek se zastavil a povídá:
– To je moje jablko. Upadlo a já jsem ho chytil. Zajíc přiskočil k Ježkovi: - Hned mi vrať moje jablko! Já jsem ho naše“!  Přilétla k nim Vrána. – Zbytečně se hádáte, říká, – to je moje jablko, já jsem si ho utrhla. Křičí jeden přes druhého a dohodnout se nemohou.
–To je moje jablko! Nadělali tolik křiku po celém lese. Dokonce došlo k rvačce. Vrána klovla Ježka do nosu, Ježek popíchal Zajíce a Zajíc kopl nohou Vránu…   A tu, kde se vzal, tu se vzal, objevil se Medvěd. A zařval:  – Co se zde děje? Nač ten křik?   Všichni se k němu vrhli:– Ty jsi Medvěde v lese  největší a nejmoudřejší. Rozsuď nás spravedlivě. Komu jablko  přiřkneš, toho bude. A vyprávěli Medvědovi všechno, co se stalo.   Medvěd dumal, dumal, poškrábal se za uchem a pak se zeptal:
– Kdo našel jablko? – Já, řekl Zajíc. – A kdo jablko utrhl ze stromu? – To jsem byla zr-r-rovna já, zakrákorala Vrána.
– Dobrá. A kdo ho chytil? – Chytil jsem ho já! Zapištěl Ježek.
– Tak tedy, –  rozsoudil Medvěd,  – všichni máte pravdu a proto každému z vás jablko patří.
– Ale vždyť je jablko pouze jedno! – namítl Ježek, Zajíc a Vrána.
– Rozdělte jablko na stejné díly a ať si každý vezme po kousíčku. Všichni společně zvolali:
– Jak to, že jsme na to nepřišli dřív?!
Ježek vzal jablko a rozdělil ho na čtyři stejné díly. Jeden kousek dal Zajícovi:
  To je   tobě, Zajíci, že jsi jablko uviděl první. Druhý kousek odevzdal Vráně:
– Tu máš, Vráno, ty jsi  jablko utrhla. Třetí kousek si Ježek strčil do úst: 
– To je mně, protože jsem jablko chytil.   Poslední, čtvrtý kousek položil Ježek Medvědovi do tlapy.
– Ten patří tobě, Medvěde…
– A proč mně? Udivil se Medvěd.
– Protože jsi nás všechny smířil a přivedl k rozumu! Každý   snědl svůj kousek jablka a všichni byli rádi, že je Medvěd rozsoudil spravedlivě a nikomu   neukřivdil.
    
Která zvířátka vystupovala v pohádce?   Kdo jako první uviděl jablíčko?   Kdo se ho pokusil utrhnout?   Kdo nakonec jablíčko chytil?   Proč se vlastně zvířátka hádala?   Kdo je spravedlivě rozsoudil? Jak celý příběh skončil?   Kdo dostal největší kus jablíčka – nebo snad měli všichni stejně?
  
Poučení: Když si kamarádi navzájem pomáhají a spravedlivě se rozdělí o odměnu, zůstávají přáteli. Lakota a sobectví se nevyplácí a ničí přátelství.  Zvířátka šla spokojeně domů a všichni byli rádi, že mají hodné přátele, kteří se umí    dělit.

O jablíčku

 V zahradě na staré jabloni dozrávaly jablíčka. Všechny už měly červené tváře, byly kulaťoučké, sladké a šťavnaté.  Všechny se usmívaly. Všechny … až na jedno. To bylo maličké, stále ještě zelené, protože bylo skryté ve stínu husté koruny a sluníčko se k němu nemohlo dostat.  Ostatní jablíčka se mu posmívaly, jak je ošklivé, a že není k ničemu. Jablíčko bylo moc smutné. Matka jabloň své jablíčko utěšovala, že i ono uzraje a snažila se co nejvíc odklánět větvičky, aby se k jablíčku dostaly sluneční paprsky. 

Nastal čas sklizně,  zahradník přišel s vysokým žebříkem a začal jablíčka sbírat do velkého koše. Otrhal je všechny. Všechny … až na jedno.  Malé zelené jablíčko zůstalo na stromě úplně samotné. Začalo volat na zahradníka : „ Ještě já, ještě já jsem tady !“.  Ale lidé jablíčka neslyší, zahradník odešel.  

Jablíčko začalo plakat a matka jabloň nevěděla, jak má své jablíčko utěšit. Snažila se ho pohladit, ale nešlo to. Najednou si ale všimla, že se jablíčko leskne, to se sluneční paprsky konečně dostaly až k němu. 

Za nějaký čas jablíčko dozrálo. Bylo sice poslední, ale bylo krásně červené, veliké a sladké. V té době se po zahradě procházel malý Jeník, zahradníkův vnouček. Jen tak si lehl pod jabloňku, dívá se do její koruny  a tu vidí …. jablíčko !  Hned běží za dědečkem a prosí ho, jestli by mu půjčil žebřík, aby si pro něho mohl vylézt. Jabloňka ještě stačila svému jablíčku pošeptat „ No vidíš, i ty ses dočkalo“ … a jablíčko už se ocitlo v Jeníkových dlaních. „ Dědečku, to je ale krásné jablíčko, jak jsi ho jenom mohl přehlédnout ?“. „ To víš, Jeníku, bylo asi schované a čekalo tady na Tebe“ povídá dědeček zahradník a oba s Jeníkem a sladkým jablíčkem odcházejí .....