.

.

26. 1. 2017

O čem se zdá medvědům?




  • Charakterizování ročních období 2 - 3 typickými  znaky.
  • Pozorování  změn v přírodě: roční období a přezimování  volně žijících zvířat.
  • Pozorné naslouchání jednoduché pohádky: „O třech medvědech“.
  • Pojmenování volně žijících zvířat podle počátečního písmene.
  • Výstavka plyšových medvídků –jména medvídků, jaký je- nejchlupatější, nejhezčí, největší, nejmenší, nejupovídanější, nejveselejší , čí je.
  • Námětová hra: „Domeček zimních spáčů – medvědí dům“. 
  • Pohádka:"O třech medvědech" převyprávíme a využití příběhu  k předmatematickým představám – počet do tří – přiřazování.
  • Porovnání velikostí: velký, malý, nejmenší .
  • Artikulační cvičení, gymnastika mluvidel, nácvik logopedických říkadel.
  • Dramatizace pohádky: „O třech medvědech“.
  • Prohlížení knih o zvířatech: medvědí pohádky.
  • Dodržení postupu při kreslení: „Medvěd“.Grafomotorická cvičení: Dokreslení druhé půlky medvěda.
  • Omalovánka  medvěda.
  • Stavování rozstříhaného obrázku medvěda:oblékání medvídků.
  • Orientace prostorová: první, poslední; za, před, hned za, hned před, za tím, před tím; který není ani první, ani poslední
  • Cvičení s plyšáky spísní: "Méďové".
  • Cvičíme vlese, překonáváme překážky, chůze přes lávku.
  • Cvičení s plyšovou hračkou.
  • Relaxace - medvěd spí: "Očem se zdá medvědům?"
  • Co bych chtěl Méďovi ve školce ukázat
  • Pozorování na vycházce : „Kam se schovali  zvířátka v zimět?  
Brum, brum, brum, medvěd staví dům,  
nejdřív stěny, potom střechu,
pak zaleze do pelechu.

Já jsem šikula, žádný bambula,
nohy přinožím, ruce připažím,
bříško si pohladím, záda narovnám,
Ramena si pošimrám a za to si zatleskám.

M- medvěde, medvěde, polívka ti nejede,
kdybyto byl med, slupl bys ho hned.


Š – Liška, šiška, pampeliška,
zabloudila v lese liška,
Te, ten ten, vyvede ji ven.

Máša medvědi

Mášenka byla malá holčička, která moc neposlouchala rodiče. Jednoho dne odešla sama do lesa, bloudila, až došla k chaloupce, v níž bydleli tři medvědi – táta, máma a malý Míša. Zrovna si uvařili kaši, a protože byla horká, šli se ještě na chvilku projít. Zvědavá Mášenka vešla do domku, sedla si na velkou židličku, která byla moc velká, ochutnala kaši, která byla moc horká. Pak si sedla na prostřední židli a ochutnala kaši, ta byla taky ještě moc teplá. Nakonec si sedla na malou židličku a snědla kaši z nejmenšího talířku. A jak byla unavená, vlezla si do nejmenší postýlky a usnula. Když se vrátili medvědi z procházky, ptal se malý Míša: „Kdopak to seděl na mé židličce? Kdo mi snědl kaši? A kdo to spinká v mé postýlce?“ Mášenka pak musela medvědům za trest sloužit. Stýskalo se jí po rodičích (dědečkovi a babičce), a tak po čase uprosila medvěda, aby jim odnesl koláče, které pro ně upekla. Nakázala mu, že nesmí nikde zastavovat a z koše ujídat. Vlezla si do nůše, a pokaždé, když medvěd zastavil, Mášenka na něj volala, že sedí na střeše a všechno vidí. Nakonec došel medvěd až k chalupě, položil na zem nůši, a než stačil cokoli udělat, zahnali ho psi zpátky do lesa. Mášenka se tak šťastně dostala zpět domů.

Co bylo v pohádce špatně?
Jaká byla Mášenka?
Proč lezla do cizího domova?
Co měla dělat jiného?
Jací byli medvědi?

Méďové 

21. 1. 2017

Ptáčci v zimě



  • Prohlížení knížek o zvířátkách, prohlížení obrázků s tématikou.
  •  Omalovánky ptáčků.
  •  Výroba dobrot pro ptáčky.
  •  Věšení na keře a stromy na zahradě MŠ (zrní, ovoce).
  •  Poslech pohádky z knihy E.Petiška-Pohádková dědeček, pohádka o nenasytném vrabci.
  •  Seznámení s tanečkem Vrabec a sýkorka.
  • PH: „ Na hlídače“,“Kohoutku,vstávej“.
  •  Sluchová hra:“Ptáčku,jak zpíváš“.
  •  Lepení trhaného papíru na šablonu ptáčka.
  •  Seznámení s básní Ptáček v zimě.
  •  Učíme se písničku – Kdo to ťuká na okénko? zpěv s klavírem, kytarou.
  • Motivační cvičení - ptáčci, vrabčáci.
  • Příběhy ptačích stop – tupování barev houbičkou přes šablonu stop.
  •  Poslech bajky Vrána a liška.
  •  Audio pohádka před spaním - Malá ptačí holčička.
  •  Hrajeme si na ptáčky, nosíme zrníčka - přenášení papírových kuliček kolíčkem na prádlo do hnízdečka.
  •  Ptáček v budce - otisk ruky na papír.
  • Vrány na stromě - společná práce dětí - jednoduché skládání papíru.
  •  Zdokonalování chůze po různém povrchu, využití balančních kamenů.
  •  Opakujeme taneček Čížečku, čížečku.
  •  Komunitní kruh - povídáme si o ptáčcích v zimě, které můžeme vidět, kteří ptáci odlétají do teplých krajin, poznáváme ptáčky podle obrázků, jak jim můžeme pomáhat? Můžeme ptáčkům i ublížit? Jak se ptáčci v zimě zahřívají?
  •  Rytmizace názvů ptáčků.
  •  Pozorování ptáčků z okna třídy na školní zahradě u krmítka.
  •  Sledujeme on line kameru ze záchranné stanice Makov.
  •  Pracovní list - obtáhni ptáčkům cestu ke krmítku.
  •  Při hrách na zahradě a při procházkách do okolí pozorujeme ptáčky, hádáme názvy, pozorujeme stopy.

Motivační cvičení – ptáčci
Ptáčci se v hnízdě narodili - dřep, pípání, otvírání pusinky
Malí ptáčci - ruce na ramena, kmitáme křídly, pomalu jdeme do stoje-rosteme
Velcí ptáci -chůze, volný běh po prostoru, s vyhýbáním, mávání křídly.

Vrabec skáče hop, hop, hop……   ..poskoky snožmo
Sýkorka zas zob, zob, zob…………dřep,ťukání do podlahy
Datel ťuká ťuk, ťuk, ťuk…………  stoj,ťukání do dlaně
A už tiše,ani muk…………………..prst na ústa pssst

PH „Na hlídače“
jedno z dětí-hlídač, sedí v kruhu na zemi a jakoby spí, hlavu skloněnou.ostatní děti - vrabci, poskakují kolem obruče a říkají básničku:
„Usnul hlídač na lavici, všichni vrabci na silnici“,dřepnou „až se zrní nazobáme, na hlídače zavoláme: Hlídači,vstávej!“ Hlídač vyskočí  a honí ostatní. Koho chytne, je hlídačem.

Taneček Vrabec a sýkorka
Vzal vrabeček na taneček sýkorku.
Měli spolu jedno sólo na dvorku.
Vrabec samé skoky,sýkorka zas kroky.
Nešlo jim to dohromady na dvorku.

Básnička Ptáček v zimě
Zima ta je přece prima,
pro holky i pro kluky,
ale ptáčkům ,těm je zima,
schovají se do budky.
Do křoví či do meze,
když si ptáček zaleze,
choulí se do klubíčka,
zahřejí ho peříčka.

Písnička Kdo to ťuká na okénko?
Kdo to ťuká na okénko,malý vrabeček.
Prosí, chudák, ať mu dáme aspoň drobeček.
Nejsme lakomí, každý z nás to ví,
že když právě zima vládne, ptáci hladoví.
Nejsme lakomí, každý z nás to ví,
že když právě zima vládne, ptáci hladoví.

Od snídaně doma máme plno drobečků,
na okno je nasypáme, počkej vrabečku.
Nejsme lakomí, každý z nás to ví,
že když právě zima vládne, ptáci hladoví.
Nejsme lakomí, každý z nás to ví,
že když právě zima vládne, ptáci hladoví.

Poradna


Vychovať dieťa musí rodič. Škola mu v tom môže akurát tak pomôcť
Jaroslava Koníčková
Etopéd a špeciálny pedagóg PaedDr. Zdeněk Martínek sa už vyše dvadsať rokov zaoberá šikanou v detských kolektívoch a skúma agresívne správanie detí. Okrem toho prednáša učiteľom o tom, ako pracovať s agresívnymi deťmi. Je tiež autorom knihyAgresivita a kriminalita školní mládeže.
Mnoho ľudí si ešte stále myslí, že za výchovu detí je zodpovedná škola. Toto platilo možno niekedy v minulosti. V dnešnej dobe  sa však odborníci na výchovu pozerajú úplne ináč. Zdeněk Martínek jednoznačne tvrdí„Vychovať dieťa si musia rodičia. Škola môže vo výchove urobiť len kozmetické úpravy.“ Zároveň však dodáva:„Pretože stúpa agresivita detí, snažíme sa učiteľov naučiť porozumieť dôvodom takéhoto správania a zároveň ich učíme takéto správanie korigovať a pomáhať deťom vymaniť sa z negatívnych foriem správania. Keď učiteľ pochopí, prečo sa dieťa správa agresívne, vie lepšie s takýmto dieťaťom pracovať.“
Pre dokonalé pochopenie tejto zložitej problematiky je najideálnejšie prečítať si spomínanú knihu alebo navštíviť seminár, ktorý PaedDr. Zdeněk Martínek pre učiteľov pravidelne organizuje. Dnes sa pozrieme len na najzákladnejšie spôsoby, ako pracovať s agresívnym dieťaťom.

 1.Keď je dieťa v emočnej agresivite, nechajte ho, nech sa upokojí
Emočná agresivita je stav, keď je žiak nejakým spôsobom podráždený. Tento stav spôsobilo silné napätie alebo silný podnet. Ten podnet je veľmi silný. Pod jeho vplyvom žiak jedná pod vplyvom prvej signálnej sústavy a začne zúriť. To je stav, keď búcha, kričí, kope a môže sa začať aj biť. Snaží sa dostať adrenalín von. V takejto situácii je najhoršie na žiaka hneď zareagovať. Takto by sme agresivitu len zvyšovali. V takomto prípade je potrebné nechať žiaka chvíľu osamote a dať ho napríklad do inej miestnosti a nechať ho tam, nech sa vyzúri.

 2. Rozprávajte sa so žiakom o tom, čo  agresivitu spustilo
Keď sa žiak upokojí, nastáva čas na rozhovor. Nie je vhodné do žiaka kričať, vyčítať mu, čo urobil a vyhrážať sa mu hneď trestom. Najdôležitejšie je v pokoji sa porozprávať o tom, čo jeho agresívne správanie spôsobilo. „Ono to nie jednoduché, učiteľ nie je robot, je tiež len človek a má určité emocionálne nastavenie a určitú náladu v ten ktorý deň. Tieto praktiky sa nedajú naučiť zo dňa na deň. Väčšinou je to otázka praxe, skúsenosti, ale aj snahy vedieť s problémovými žiakmi pracovať,“ dodáva Zdeněk Martínek.

 3. Nadväzujte kontakt s rodičmi a spolupracujte s nimi
„V súčasnosti čoraz menej rodičov vie naučiť svoje deti úcte k autoritám a rešpektu. Niektorí rodičia ani nechápu, čo to vlastne je. Mnoho rodičov je vo výchove úplne bezradných,“ hovorí o svojich skúsenostiach s rodičmi Zdeněk Martínek. Tiež zdôrazňuje, že práve tento typ rodičov sa chodí do školy najčastejšie sťažovať, správajú sa agresívne k učiteľom a to často aj pred očami svojho dieťaťa. Učiteľ v dnešnej dobe by mal vedieť pracovať aj s takýmito rodičmi. Ako k nim pristupovať?
  •   potvrďte im emóciu, ktorú práve majú,
  •   povedzte im, že majú právo mať práve tento pocit,
  •   že majú právo sa hnevať,
  •   a že všetko sa dá v pokoji vyriešiť.
 Keď rodičia vidia v učiteľovi partnera, ktorý im chce pomôcť a nie konkurenta, upokoja sa. V tejto fáze už sú schopní učiteľa počúvať, čo hovorí. Ak učiteľ je v konflikte s rodičom, nikdy nenájde žiadne riešenie. „Keby nebolo problémových rodičov, nebolo by problémových detí. Veď práve často rodič na učiteľa pred svojím dieťaťom nadáva. Nerobí mu problém povedať, že učiteľka je blbá a že si ju nemá všímať. Toto sa bežne deje,“upozorňuje Zdeněk Martínek. Ak toto raz rodič povie o učiteľovi pred svojím dieťaťom, nemôžeme čakať, že dieťa bude rešpektovať svojho učiteľa. Práve z týchto dôvodov je potrebné nadviazať kontakt s rodičom. Len potom môže škola pomáhať pri výchove detí a len vtedy učiteľ môže pomôcť rodičom s tým, čo vlastne oni saminezvládli. Ak rodič nechce spolupracovať, učiteľ často nemôže urobiť nič.

Čo robiť, keď rodič nechce vôbec spolupracovať a agresivita dieťaťa sa zvyšuje?
U niektorých detí sa okrem emočnej agresivity vo výraznej miere prejavuje aj fyzická agresivita, ktorá sa prejavuje v podobe kopania alebo bitia iných detí. Ak je dieťa staršie, napadnutý môže byť aj učiteľ. Aj také prípade sa už stali. Zdeněk Martínek ma na tento problém jednoznačný názor: „V tomto prípade musí dôjsť k zmenám v celom systéme. Učitelia by mali mať väčšie právomoci a takéhoto žiaka by mohli aj nejakým spôsobom potrestať. Napríklad by ho mohli na pár dní vylúčiť zo školy. A v tomto období by sa o svoje dieťa staral rodič. V Nemecku je to bežná prax.“

 

Děti s volnou výchovou zažívají dva nejhorší lidské pocity. Nejistotu a bezmoc

Žádné dítě se nenarodí jako nevychovaný člověk, říká pelhřimovský etoped, přední český odborník na poruchy chování Zdeněk Martínek. „Hlavní úlohou výchovy je to, aby z dítěte vyrostl normálně fungující jedinec. Pokud má nějakou specifickou poruchu, což je například ADHD, vyskytuje se u pěti procent dětí, za to rodiče opravdu nemohou. Větší procento je těch nespecifických poruch. Opoziční vzdor, krádeže, záškoláctví, každá závislost. Tyto poruchy vznikají z 99 % nesprávnou výchovou rodičů,“ upozornil v Dobrém dopolední Tamary Peckové Zdeněk Martínek.
Pelhřimovský etoped takovým dětem říká bezhraniční, což jsou děti, které jsou v rodině nevedeny, mají volné hranice, stávají se hyperaktivními. „Najednou rodiče vidí, že si s ním neporadí, takže dojdou do nějakého zařízení, kde chtějí papír. Často přijdou, že dítě má ADHD, a my na to potřebujeme papír, jakmile ho dostanou, tak rodič má omluvu pro chování toho dítěte. On má poruchu, on je chudák nemocný, my s tím nic nemůžeme dělat, ale ostatní okolí si s tím poraď,“ popisuje praxi, se kterou se Zdeněk Martínek často setkává. 

On má problém s chováním, tady mi ho spravte, já si dojdu nakoupit a pak se pro něj vrátím  
Žádná terapie u dítěte nemůže fungovat bez intenzivní spolupráce s rodičem. „Je běžné, že rodič nám přivede dítě a řekne: prosím vás, on má problém s chováním, tady mi ho spravte, já si dojdu nakoupit a pak se pro něj vrátím. Když po tom rodiči chci nějakou změnu, v 60 % se postaví do pozice: to je ale těžký změnit,“ vypráví Zdeněk Martínek. 
Dítě by mělo od raného věku prožívat laskavou dominanci. „Já tě mám rád, dávám ti najevo svou lásku, ale jsou určité mantinely, které nepřestoupíš. Pokud je překročíš, poneseš přirozené následky. Druhá věc, která začíná za naší výchovy mizet, je zážitek ohraničené touhy. Každá touha musí být ohraničená. Není nic horšího než neohraničená touha, to znamená, že dítě po něčem touží a ví, že toho nedosáhne, to vede k sociálně patologickému chování v dospělém věku. To jsou krádeže, loupeže,“ upozorňuje Zdeněk Martínek. 

Pokud si dítě nebude vážit materiálních věcí, nemůže si vážit mezilidských vztahů 
Rodičům, kteří navštěvují pedagogicko-psychologickou poradnu, pan Martínek říká, že pokud nenaučí své dítě po něčem toužit, nenaučí ho ničeho si vážit. „Pokud si dítě nebude vážit materiálních věcí, nemůže si vážit mezilidských vztahů. To jde ruku v ruce. Moderní doba většinu rodičů tlačí k tomu, aby předčasně uspokojovali materiální potřeby dětí. Aby nebyl outsider, honem ten tablet, honem rifle. Nenecháme dítě přirozeně toužit, tím ho zbavujeme toho hlavního motoru, který nás žene dál. Proto říkám, že dítě nesmí dostat všechno hned, nechte ho si na něco počkat,“ vysvětluje Zdeněk Martínek. 
Zdeněk Martínek změny ve výchově dětí začal vnímat okolo roku 1989. „Po revoluci se povolily hranice. Máme pocit, že když dětem všechno povolíme, bude vyrůstat demokraticky. Je tragédie, když se pětileté dítě v poradně lomcuje ode zdi ke zdi. Jestliže si rodič neporadí s pětiletým dítětem, co bude dělat s třináctiletým,“ ptá se Zdeněk Martínek. 
Bezhraniční dítě prožívá nejistotu. A dva nejhorší pocity, které člověk může prožívat, je nejistota a taky bezmoc. A děti s volnou výchovou bezmoc cítí. Rodiče se k takovým dětem chovají jako k řece, které nikdo nedá koryto. A co dělá taková řeka? Škodí. Rodiče spoléhají, že to koryto dá dětem škola, ale ta to rozhodně neudělá,“ varuje Zdeněk Martínek. 
 

13. 1. 2017

Zimní sporty


  • Rozvíjet dovednosti a znalosti z oblasti znaků zimy.
  • Rozhovor na téma zimní hry a sporty dětí venku na sněhu a ledu. Vyprávění zážitků a zkušeností se zimními sporty. Proč sportujeme? Jaké sportovní náčiní potřebujeme. Co bys dělal kdyby…  Jaké známe zimní sporty.Chtěl bys být sportovcem? Chceš být nejlepší? Co dělají sportovci když vyhrají ?Znáš pravidla sportu – hokeje?  Co znamená – držíme mu palce.  
  • Přídavná jména: „Jaký je sportovec?“- odvážným statečný, silný, vytrvalý.
  • Slovesa zimních sportů.
  • Hádanky se zimní tématikou. Kniha:“Naši Olympionici“.
  • Seznámení s florbalem, lyžování  destičkách ze stavebnice, krasobruslení na papíru, skok z můstku do dálky.
  • Cvičení s listem papíru - mačkání - koulování.
  • „Malá zimní školní olympiáda“ ve třídě, medaile pro děti.
  • P.h.:„Rozepínání – zapínání zipu“, „Na mrazíky“, „Mráz“, "Sněhulák“- stál sněhulák našišato.., „Méďa“-Méďo vstávej už“Přehazovaná-koulování v sedu na zemi“.
  • Jógová cvičení: pohádka „Rukavička“.
  • Vystřihování: „Zimní oblečení z letáku - obchod s oblečením“.
  • Grafomotorické cvičení: bruslení – kreslení na velký formát – dvě tužky najednou.
  • Vystřihování: „Lyžaři: .
  • Malování: "Zimní oblečení".
  • Společné řešení úkolů z časopisu Dráček se zimní tématikou.
  • Procvičení výslovnosti , nácvik říkanky:  „Puk“.
  • Nácvik básně :“Kolem školky chodí mráz“.
  • Krasobruslení na listech papíru s písničkami: „Šel Pepíček šel na led“.
  • Poučení z pohádek se zimní tématikou.:Sněhová královna".
  • Maňáskové divadlo: “Makovice“. 
  • Divadlo v mš.
  • Nácvik písně: „Šel Pepíček šel na led.“.
  • Hledání informací o sportu, jména sportovců i na internetu i v novinách.
  • Sledování změn počasí. Znaky zimy, vlastnosti sněhu a ledu, pozorování, pokusy.
  • Zkoušíme zimní sporty – klouzání, koulování, sáňkování, bobování, hokej.
  • Vhodné oblečení při pobytu venku v zimě a při zimních sportech, ukládání zimního oblečení, sušení, vhodné oblékání v zimně, na nic nezapomenout. .
  • Bezpečnost - uklouznutí, nejíst sníh, omrznutí, nasazování rukavic, neházet sníh do obličeje, úmyslně neubližovat  dětem.
Rozpočítadlo
Stál sněhulák našišato, kdo ho stavěl může za to,
bum sněhulák spad můžem počítat, jedna dvě tři tys to byl, tys ho špatně postavil.

Logopedická říkadla:
Na ledě je jeden kluk, má hokejku a má puk. Kájo koukej, bude hokej.

Písnička:
Šel Pepíček šel na led, Andulku za ruku ved, pojď Andulko pojď taky budem se klouzati.
Já Pepíčku nepudu, já se klouzat nebudu, já kdybych se klouzala možná, že bych upadla.