.

.

24. 2. 2017

Jaké bude počasí?


·         Těšíme se na jaro. Pozorujeme s dětmi počasí na konci zimy.
·         Seznamujeme se s názvoslovím počasí podle obrázků i skutečné situace: jasno, polojasno, zataženo, déšť, sněžení, vítr, mlha, bouřka.
·         Smyslové hry: sedíme v kruhu, uprostřed máme rozložené karty, nemluvíme, ukážeme na dítě, obrátí kartu, společně předvádíme počasí na obrázku, vždy karty zamícháme.
slunce – paží naznačíme kruh s paprsky
mírný déšť – lehké bubnování do koberce
liják – pořádné bušení
sněhová vločka – kroužek spojením palce a ukazováčku
krupobití – bušení pěstmi do země
vánek – lehké kolébání ze strany na stranu
vichřice – otáčení těla
mlha – zakrýt oči, či oběma rukama odhánět od sebe
duha – oblouk ve vzduchu
blesk – klikatá čára ve vzduchu, tlesk (hrom)
·         Kimova hra s obrázky: „Které počasí chybí?“Barometr počasí: „Žabička Rosnička“.
·         Námětová hra: „Předpověď počasí v televizi“ s papírovou krabicí.
·         Cvičení s padákem a s hudbou: „Vltava“.
Rušná část cvičení: Prší - rozevíráme deštníky, Louže - děti chodí po místnosti a překračují velké kaluže, Bouřka - a pak náhle zahřmí – tlesk a zakřičíme PRÁSK a zakryjeme si uši, Sněží – mneme si prsty o sebe a pokládáme je pomalu na zem, Vítr - cloumá s nimi vítr - kolébáme se dopředu, dozadu,Vichřice - vítr zesílil - chytíme se něčeho, aby nás neodnesl, Mlhavo - chodíme opatrně po místnosti a rukama tápeme před sebou
·         Jóga: Slunce, déšť, duha, střecha, relaxace - vlny.
·         Ph.: „Oheň, voda, blesk.“
·         Ph.: „Vítr a mraky“ - Plujeme si po obloze, je nám tu všem tuze dobře.“
·         Rytmizace říkadla: „Dešťové kapičky“.
·         Grafomotorické hry na velké ploše papíru: slunce, déšť, sněžení, mraky,  louže, duha, vánek, vítr, mlha…
·         Jednotažky:“Deštník“.
·         Přiřazování  předem daného počtu kapiček na mraky.
·         Kreslení: „Učíme se kreslit mraky“.
·         Malování: „Barevný deštník“.
·         Omalovánka k tématu týdne.
·         Vystřihovánka: „Moje gumáky“.
·         Dechová cvičení: „Hry s větrníky“.
·         Módní přehlídka deštníků a pláštěnek.
·         Anketa:“Jaké počasí máš nejraději a proč?“
·         Opakování  nekonečné písničky o dešti: „Prší, prší“.
·         Opakování tanečku: „Zlatá brána“.
·         Pozorování počasí při pobytu venku.

  
Ťuká, ťuká deštík na barevný deštník.
Ťuká, ťuká prstíkem:„Kdo je pod tím deštníkem?“
To jsem já panenka  točí se mi sukénka.
Běžím, běžím k sluníčku osušit si sukničku

Ťuká, ťuká deštík na barevný deštník.
Ťuká, ťuká prstíkem:„Kdo je pod tím deštníkem?“
„To jsem já panáček, pršívá mi na fráček.
Tebe nechci kapičko, já mám raděj sluníčko.“

Dešťové kapičky, dostaly nožičky,
běhaly po plechu, dělaly neplechu.
Kocour spal v okapu, spadly mu na tlapu.
Jé, ten se polekal, vyskočil a utíkal.
A kdo měl deštíček, zmokl jen krapíček.
Sluníčko svítilo kapičky sušilo.


Prší, prší jen se leje –nekonečná písnička – vymyslete vlastní slova
Prší, prší,jen se leje,kam koníčky pojedeme,
pojedeme na luka až kukačka zakuká.

Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala,
kukačko už nekukej, má panenko neplakej.

Prší, prší ještě více na kohouta na slepice,
utíkají bez dechu honem honem pod střechu.

Prší, prší jen se leje Michalka se tomu směje.
Má nad hlavou deštníček, nevadí jí deštíček.

Prší, prší, kam půjdeme, v dešti zůstat nemůžeme.
Schováme se pod okap,  tam to kape, kapi, kap.

Prší, prší, to je vody,  nebojme se nepohody.
Pod stromem se schováme  na sluníčko počkáme.

Prší, prší, to je deště, schováme se chvilku ještě.
Schováme se pod keřem, až přestane, půjdem ven.

Prší, prší velké kapky, pejsek už má mokré tlapky.
Kam se půjde usušit? V boudě má svůj malý byt.

Má tam sucho, teplíčko,stočí se tam v klubíčko.
Kapky na strop bubnují,za chvilku už pejsek spí.

Nechoď tam, prší tam, je tam velké bláto,
upadneš, nevstaneš, budeš volat: Táto
Budeš volat táto nestojí to za to.
Táta  přijde na pomoc vyšlehá ti za to.

 

Kamarádi – déšť, vítr a mrak

Na obloze se proháněl jen tak sem a tam tmavě modrý mrak. Když ho to probíhání přestávalo bavit, řekl si: „Tak a teď už se pořádně zlobím už mě to běhání sem a tam nebaví. Nechci čekat až přijde můj čas, abych mohl ukázat moji sílu, co já umím. Já to chci už teď.“ Poslal tedy spát sluníčko do bělavých obláčků a zavolal si svoje kamarády. „Větře, větříčku!“ volal mrak.
Vítr právě otvíral oči ze spánku a slyší volání. „Kdo žádá moji pomoc?“ Ptá se. To už otevírá mrak dveře do větrné chaloupky a prosí. „Větře, větříčku, pomoz mi, prosím tě, abych se zvětšil. Já chci ukázat co umím, co jsem se naučil, jak mohu pomoci světu. Chci ukázat jak jsem velký, temný, dlouhý a co mám v břichu.“
„To jsi přišel právě včas, protože jsem se dobře vyspal a potřebuji si protáhnout záda.Honem jdeme na to.“ Pravil vítr. Větřík začal nejdříve povívat, pak pofukovat a nakonec se rozfoukal víc a víc. Mrak se tím zase zvětšoval, zvětšoval a nadouval a nadouval až mu břicho začalo tmavnout a černat. To už mrak nevydržel a břicho mu prasklo. Začaly padat pomalu nejdříve malé kapky, pak větší a rychleji až se nakonec spustil takový liják.
Pršelo opravdu moc. Pršelo do zahrady, pršelo do polí, na lesy na domy na chodníky a do rybníků. Prostě pršelo všude. A lidé museli chodit s deštníky nebo pláštěnkami. Někteří také zmokli a jiní seděli doma za oknem a nemohli ven.
Když už to začalo skoro každému vadit, protože to trvalo dlouho a vody už bylo všude až, až, vzbudilo se sluníčko. Z bělavých obláčků volalo. „jejda, co jsem to provedlo, já jsem zaspalo! Teď je na zemi úplná pohroma. Jak dlouho se ten černý mrak tady roztahuje? Rychle za ním.“
Začalo rychle, co nejrychleji mohlo prodlužovat svoje paprsky a rozehřívat se, aby vše stačilo zachránit. Nejdříve se lekl déšť a rychle uzavřel svoje břicho, aby nekapala voda. Potom se schoval vítr do své větrné chaloupky a zavřel za sebou pořádně dveře. Řekl si: „přece se nenechám od sluníčka spálit.“
Všichni ostatní byli rádi, že zase sluníčko svítí a oni si užijí ještě několik krásných, barevných dnů podzimu.


Pohádka O dešti
Kap,kap,kap.Pozoruje jeden malý klučina, kterému říkají Petřík,  kapky. Bydlí se svou maminkou v jedné malé vesničce uprostřed lesa. Jejich chaloupka je malá, ale útulná. Dnes chtěl jít Petřík se svou maminkou do města. Ale začalo pršet a tak se museli jít honem schovat do chaloupky. A tak Petřík sedí u okýnka a pozoruje kapky, které padají ze stromů. Najednou uviděl blesk, až to osvítilo celý les a zahřmělo, až se lekl. Úplně vyskočil. Tady v lese vypadá bouřka děsivě. Petřík začal přemýšlet, jak to vlastně je, že prší. A jak to, že neprší všude, a jak to že jedna kapka je větší a druhá menší, jak to..... Až Petřík pomalu usínal.
Petřík se najednou objevil v neznámém prostředí. Sám nevěděl kde.
Aniž by zjistil, kde je, ozval se za ním silný hlas. Co tu děláš? Máš být s ostatními, už začalo vyučování. Řekl  mu  silným  hlasem pán,  který  vypadal  trochu  strašidelně,  ale moudře. Měl dlouhé vousy a byl oblečen do dlouhého pláště. Petřík tedy šel za ostatními dětmi.
Sedl si do volné lavice. Za chvíli došel i ten pán. Děti ho pozdravily: „dobrý den králi deště“. Tu náhle Petřík pochopil, kde se to vlastně ocitl. Byl v království kapek, hromů a blesků. Král deště promluvil: „tak děti dnes je pro vás velmi slavný den, dnes se půjdete podívat do dešťového oddělení. Tam se nachází   vše, co používáme při dešti, kapky, hromy a blesky.“Petřík se už nemohl dočkat, až to uvidí. Tak se všichni zvedli a šli. Najednou se objevili ve velké místnosti. Krále deště všichni pozdravili. Král deště se šel podívat do takového velkého dalekohledu, kterým se díval na zem, aby mohl sledovat, kde je potřeba deště a kde ne. Král deště zvedl hůlku a všechny kapky se postavily na svá místa. Pokud jich někde bylo moc, nebo málo tak ukázal na danou kapku a ta se musela přemístit. Petřík nevěděl proč se musí tak přemisťovat. A tak se na to krále zeptal. Ten mu odpověděl:„Víš to je proto, aby všude pršelo tak jak je zrovna potřeba. Kdyby bylo někde moc kapek, to by pršelo moc, a to by mohly na zemi být velké záplavy. Řeky by odnesly hodně domů a lidé by neměli kde bydlet. Ale kdyby déšť nebyl, tak by bylo na zemi sucho a lidé by neměli co k jídlu. Voda, déšť zavlažuje půdu, do které lidé sadí brambory, mrkev a tak. A vodu taky potřebují zvířata. A kdyby nepršelo, tak by ani lidé neměli vodu ve studánkách. Všichni kdo žijí na zemi, tak ke svému životu potřebují vodu. A tu jim zajišťujeme my.“ Petřík ale je trochu zarmoucený. Podívá se okolo sebe a najednou se tváří tuze smutně. Král deště se ho ptá, co se mu stalo. Petřík na to, že je mu líto, těch všech kapek tady, když dopadnou na zem tak umírají a už se sem nikdy nevrátí. A jak vznikají nové kapky? Měl spoustu otázek a tak Král deště mu odpověděl: „Ale nebuď smutný. Kapky, ani hromy a blesky, nikdy neumírají. Víš na zemi je to zařízené tak dobře,že  vše jde pořád do kola. Když kapka dopadne na zem, tak se dostane do půdy. Po dešti, když svítí sluníčko, tak se jednotlivé kapky začnou vypařovat a stává se z nich pára. Pak se dostávají znovu sem na horu. A tak to jde pořád do kola. Prostě jako na zemi. Stará kapka zanikne a nová vznikne.“Petřík se uklidnil. Najednou se všechny kapky začnou pohybovat. Začnou tvořit hromy a blesky. Vše pracuje v jednom rytmu a stejně rychle. Je to nádherná podívaná. Na povel krále zpomalují a zrychlují, až je král úplně zastaví a pootočí takovým kulatým zařízením. Tam vždy určí, kde zrovna bude pršet. Najednou se všechny kapky rozprchly a šly se schovat. Ze spodu ze země bylo něco slyšet, jak jedna stará babka mluvila a zaklínala. Stůjte mračna, stůjte kroupy, stůjte blýskání! Zaklínám vás do lesa hlubokého, do dubu vysokého, do dřeva stojatého a běžatého, tam sebou mlaťte a třískejte, a lidem pokoj dejte! Znělo to hodně strašidelně. Král deště se ale vůbec nebál. „To víš Petříku, někteří lidé déšť, hromy a blesky nemají rádi a bojí se ho, a tak na nás posílají různá zaklínání. Jindy, ale zase déšť chtějí a to nás různýma zaklínadlam a volají. Jako je třeba tohle, teď ho zrovna volá jedna holčička, poslouchej“. Bože daj deščíčka na ty obilíčka, abych sa najedla režného chlebíčka. Už sem sa najedla, ale ešče málo, bože daj deščíčka, aby to dozrálo. No a tak to tu chodí pořád do kola. Občas někdo zlobí.Ale ne moc často, prostě jako lidé. Lidé na nás skládají různé  hádanky, říkadla a písničky. A jak nás hezky napodobují. Je hezké se na to dívat. Najednou na Petříka někdo mluví, poznal že je to maminka. Petřík otevřel oči a uviděl, že je ve své chaloupce a venku svítí sluníčko.Petřík s i uvědomil, že se mu to asi všechno zdálo a nebo ne? Nu,to nikdo neví. A protože venku svít
Ilo sluníčko, tak se Petřík se svou maminku vydal do města a během cesty Petřík mamince pověděl celý příběh.

19. 2. 2017

My jsme malí muzikanti

  • Opakování pravidel společenského chování.
  • Seznámení se známými hudebními nástroji podle obrázků.
  • Učíme se poznat rozdíl mezi tónem a zvukem (hudební nástroje, využití jiných předmětů,  které mohou vydávat zvuk - trhání a mačkání papíru, přelévání vody, cinkání lžičkou…)
  • Poslech pohádky : O Budulínkovi.
  • Komunitní kruh -  povídáme si: K čemu slouží hudební nástroje? Jak vypadají? Co musím znát, abych mohl hrát na nějaký hudební nástroj?  Kde se na hudební nástroj naučím hrát?  Co je to koncert?
  • PH: „ Na krále“, „Na kopřivu“.
  • Seznámení s notičkou.
  • Sluchová hra: Na ozvěnu.
  • Omalovánky hudebních nástrojů, houslového klíče.
  • Vyrábíme si hudební nástroj -  chrastítko, využití při zpěvu.
  • Protažení těla při cvičení s hudbou,  procvičení chůze a běhu v řadě,  umíme respektovat pokyny.
  • Zpěv s mikrofonem - samostatně,  s kamarádem.
  • Pracovní list - ozdob bubínek -nácvik šikmých čar.
  • Seznámení s písní: Já jsem muzikant, doprovod na hudební nástroje,  zpěv s kytarou,  klavírem.
  • Divadlo v MŠ - Hudební pohádka p.Vařáka.
  • Seznámení s básničkou  „Bubeník“  ( logopedické říkadlo).
  • Napodobování různých hudebních nástrojů s písní Dády Patrasové:  Z nás bude kapela.
  • Rytmizace názvů hudebních nástrojů.
  • Překážková dráha.
  • Hra na tělo.
  • Poslech vážné hudby.
  • Poznáš podle zvuku hudební nástroj?
  • Jdeme na koncert -  jak se chováme, co si oblékneme , co děláme během koncertu…
  • Připravujeme výzdobu na karneval.
  • Procházky do okolí MŠ, vycházka k ZUŠ.

Bubeník
Bubnujeme na buben,
pojďte děti, pojďte ven!
Bubnujeme bum bum bum,
budeme mít nový dům.
A kdo s námi nepůjde,
ten v něm bydlet nebude.

Já jsem muzikant
1. Já jsem muzikant a přicházím k vám z české země.
My jsme muzikanti, přicházíme k vám.
Já umím hráti. My umíme taky.
A to na housle. Jak se na ně hraje?
|: Fidli, fidli, staré vidli, fidli, fidli, housličky. :|

2. ...
A to na basu. Jak se na ni hraje?
Stála basa u primasa, za kamnama stála,
jak primaska zatopila, basa sama hrála.

3. ...
A to na trumpetu. Jak se na ni hraje?
|: Já rád játra, ty rád játra, on rád játra trumpeta. :|

4. ...
A to na bubínek. Jak se na něj hraje?
|: Bumtarata, bumtarata, bumtarata, bubínek. :|

 Zpíváme si rádi, hrajem na tělo,
 zvonečky a hůlky -  je tu veselo.
 Na bubínek ťuky, ťuky,
 zavoláme holky, kluky
 Hola, hola, hej,
 nikdo nemeškej!

12. 2. 2017

Čím budu až budu velký(á)

  • Rozhovor  o tématu práce a zaměstnanost: Čím budeš až vyrosteš proč – co se mi líbí? Čím je tvá maminka, čím je tvůj tatínek? Proč chodí rodiče do práce?  Jaké jiné profese poznám. Proč chodí dospělí do práce? Co by se stalo,  kdyby nikdo nepracoval? Co by se stalo,  kdyby rodiče neměli zaměstnání? Mají všichni lidé práci? (maminky na MD,  invalidé,  nezaměstnanost-chtějí pracovat a nemohou najít práci, nechtějí pracovat.
  • Anketa: Čím  bych  chtěl  být?
  • Popis obrázků: popis a náplň řemesla, profese,  co potřebují ke své práci – nářadí.
  • Vysvětlení přísloví: Bez práce nejsou koláče. Komu se nelení tomu se zelen. 
  • Rytmizace slov: Co uvařil kuchař, upekl pekař, postavil zedník, ušila švadlena.
  • Pantomima - nápodoba různých profesí.
  • Námětové hry na profese: Na doktora, švadlenu, kuchaře, pekaře, prodavače, zedníka, řidiče, hasiče, policistu...
  • Hry se stavebnicemi: Hrajeme si na zedníky - stavíme domy..
  • Poslech pohádky: "O Popelce". 
  • Rozhovor sdětmi: pracovitá Popelka:
  • Práce s knihou, leporelem – prohlížení ilustrací k pohádce o Popelce..
  • Opakování říkadel o řemeslech.
  • Zvyšování nároků na pohybové dovednosti dětí při cvičení.Cvičení s hudbou: „Když jsem chodil do školy“ - chůze - zvedání kolen, zapojení paží i ve výponu. běh po špičkách,  poskoky snožmo i po jedné noze, plazení, skoky do dálky - žabáci,  lezení  po čtyřech - kočky,  lezení pozpátku - raci, chůze v dřepu - vrány.
  • Pohybová hra: Na auta a pumpičku, honička napovolání.
  • Jógová cvičení: komín, střecha, loď, letadlo, ryba, tulipán.
  • Cvičení dvojic: těsto – masáže - Pekař peče housky.
  • Hra na číšníka a servírku. 
  • Přišívání knoflíku: "Valentýnské přání".
  • Omalovánka: "Berevné mafíny".
  • Nalepování kuchaře, dokreslení detailů, individuelní rozhovoty s dětmi o povolání kuchaře.
  • Cukrář, pekař: pečivo z polastelíny - dorty, koláče, zákusky..
  • Nácvik písně: "Pekla vdolky". 
  • Opakování: Pásla ovečky, Šel zahradník, Kolo mlýnský, Na ševce, Kalamajka, Na pekaře.
  • DVD: "A je to".
  • Poznávat hodnotu věcí a lidské práce. Vážit si práce dospělých. Co pro nás dělají?
  • Pozorovat profese při pobytu venku.
Pekař
Pekař peče housky, uždibuje kousky, pekařka mu pomáhá, uždibují oba dva.

Švadlena
Šiju, šiju košilku, ušiju ji za chviku.
Pak ušiju kabátek naší Dáše  na svátek
A co ještě?  Plášť do deště.